A picture

Klášterecké noviny

Klášterecké noviny

Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Aktuality

Aktuality ke stažení

Kalendář akcí

Kultura

TLAČÍTKO PRO ŽIVOT

TLAČÍTKO PRO ŽIVOT

Návštěvnost stránek

Návštěvnost:

ONLINE: 5
DNES: 145
TÝDEN: 6061
CELKEM: 574239

Obsah

Zámek  
Zámek

Novogotický zámek na břehu řeky Ohře je hlavní dominantou města. Stojí uprostřed rozsáhlého anglického parku a nabízí tři prohlídkové okruhy. Prvním z nich je prohlídka muzea porcelánu, druhým je okruh Pohádkový a třetím je okruh nazvaný Atraktivity.
Navštívit lze i zámeckou věž (součást 2. a 3. prohlídkového okruhu) a Thunskou hrobku v kostele Nejsvětější Trojice (součást 3. prohlídkového okruhu).

zamek.klasterec.cz

 

Zámecký park  

Zámecký park

Rozlehlý anglický park ležící na břehu řeky Ohře byl založen Michaelem Osvaldem Thunem ve 2. polovině 17. století. Původně pravidelná  barokní zahrada se postupně měnila v deset hektarů rozsáhlý park anglického typu, který se vyznačuje důrazem na krásu volné přírody.  V parku se nachází mnoho dendrologických unikátů, které jsou blíže popsány v publikaci Průvodce zámeckým parkem v Klášterci nad Ohří od Iva Nováka. Park je rozdělen do tří naučných okruhů, jejichž mapa se nachází u hlavní brány zámeckého parku – Západní okruh, Zámecký okruh a poslední Stibalův okruh, který byl pojmenován po vrchním zahradníkovi, který strávil ve službách Josefa Osvalda Thuna celých 50 let. Nejvýznamnější dřeviny parku jsou označeny dřevěnou tabulkou.  Jeho dominantou je novogotický zámek, dále je zde k vidění barokní letohrádek sala terrena, sochy Jana Brokofa či soubor barokních výklenkových kaplí z roku 1691 Sedm bolestí Panny Marie.

 

 Sala terrena

Sala terrena
Sala terrena je jednopatrový letohrádek umístěný naproti kláštereckému zámku. Raně barokní stavbu s terasou a arkádovou chodbou postavil po roce 1650 italský stavitel Rossi de Lucca jako určitý protějšek obnoveného zámku. Na terase a před ní byly instalovány sochy Jana Brokofa. Další výzdobu tvoří Brokofovy busty Turků na střeše.

 

Kostel Nejsvětější Trojice
Kostel Nejsvětější Trojice

Kostel Nejsvětější Trojice pod náměstím byl postaven v barokním stylu podle slavného architekta Carlo Luraga. Nechal ho postavit Michael Oswald Thun v letech 1665 - 1670 a stavbu řídil známý vlašský stavitel a vynikající štukatér Rossi de Lucca. Nový kostel vysvětil pasovský biskup Václav Hrabě Thun 21. září 1670. Ke zhlédnutí je farní kostel otevřen půl hodiny před začátkem mše a také při příležitostných koncertech. V kostele se nachází Thunská hrobka přístupná s průvodcem v rámci jednoho ze zámeckých okruhů.

 

Kostel Panny Marie Utěšitelky
Kostel Panny Marie Utěšitelky

Hřbitovní kostel Panny Marie Utěšitelky je dílem kadaňského stavitele Jana Kryštofa Kosche, postaven byl v letech 1743 až 1760 na místě staré hřbitovní kaple. Je to rokoková stavba se dvěma pravoúhlými bočními kaplemi. Dvě hranolové věže v průčelí byly postaveny až v roce 1831. Na hlavním portálu je bohatá plastická výzdoba. Nástropní fresky jsou z roku 1789 a představují zázraky a narození Panny Marie. Kostel byl renovován roku 1825, kdy byl vybaven novým hlavním a dvěma bočními oltáři.

 

Sedm bolestí Panny Marie

Sedm bolestí Panny Marie

Významnou sakrální památkou je vyobrazení Sedmera Mariiných bolestí a čtrnácti svatých pomocníků v zámeckém parku. Kaple byly postaveny v roce 1691 a jejich stavbu realizoval Michael Oswald Thun. Sedmero Mariiných bolestí má, narozdíl od Křížové cesty, pouze sedm zastavení a představuje Mariin život naplněný utrpením, které prožívala jako matka Ježíše Krista. Kaple Sedmi bolestí Panny Marie doplňuje Čtrnáct svatých pomocníků – každému z nich je přičítána moc přímluvy při chorobách či neštěstích. 

 

Radnice

 
Radnice

Vůbec první radnice stála v Klášterci pravděpodobně už v 16. století, ale nic se z ní nedochovalo, protože za svou téměř třísetletou historii několikrát vyhořela. 3. května 1855 byl položen základní kámen nové radnice. Celá budova byla postavena v novorenesančním slohu podle plánů mosteckého stavitele Wenzla Böhma. V roce 1859 postihl město jako už tolikrát předtím velký požár a nově postavená radnice celá vyhořela. Současná podoba dominanty náměstí Dr. E. Beneše tak pochází z druhé poloviny 19. století. Radniční věž není přístupná.