A picture

Klášterecké noviny

Klášterecké noviny

Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Aktuality

Aktuality ke stažení

Kalendář akcí

Kultura

TLAČÍTKO PRO ŽIVOT

TLAČÍTKO PRO ŽIVOT

MAMINKO, POSÍLÁM ZPRÁVU

MAMINKO POSÍLÁM ZPRÁVU

Návštěvnost stránek

Návštěvnost:

ONLINE: 6
DNES: 855
TÝDEN: 2024
CELKEM: 1190060

Obsah

Sekání trávy ve městě

Kolem sekání v Klášterci zbytečně panuje spousta mýtů

Proč se seká brzy na jaře, i když se nezkušenému oku může zdát, že tráva neroste?

Opravdu se finančně vyplatí sekat méně?

Kolikrát za sezónu se vlastně v Klášterci seká?

Nebo je snad lepší nesekat vůbec?

A jak správně sekat?

Jak je to doopravdy? Snad Vám na některé otázky odpovíme v tomto článku a třeba pak sekání trávy uvidíte jinýma očima.

Sekání trávy ve městě má svá pravidla a svá specifika. Základní otázka při sekání zní: Kdy začít? V podstatě jde o „alchymii“, je nutné začít včas, aby tráva nepřerostla, je nutné pružně reagovat na počasí, sekat v určité době jen na určitou výšku, někdy je nutné přestat sekat úplně.

Ještě před pár lety se v Klášterci začínalo sekat pravidelně prvního května. Postupně se od tohoto modelu logicky muselo upustit, protože jaro je pokaždé jiné. Deštivá a teplá jara měla za následek velký nárůst biomasy trávy, který v kombinaci s podmáčeným terénem neumožňoval dostatečně rychle posekat všechny plochy, což vedlo ke stížnostem zejména alergiků, majitelů psů a malých dětí, které se nám pravidelně ztrácely ve vysoké trávě.  Studená suchá jara zase znamenala, že tráva začala růst v půlce května. Poslední dva roky přišla jara brzy a byla více než teplá, skoro letní. Jak vidno, je nutné být flexibilní. Loni se začalo sekat v půlce dubna, letos dokonce ještě o pár dní dříve. Zlaté pravidlo zní: začni sekat hned, jak tráva začne růst. Když ti přeroste, už to doženeš jen velmi obtížně.

První jarní seč trávníků (duben – květen) je asi nejdůležitější. Je ji nutné provést včas, a to bez ohledu na počasí. Důvodem je odstranění staré zaschlé zimní trávy, listí a vyčištění trávníků. Sekání povzbuzuje trávu k rašení nových výhonků, zhušťuje se koberec a vytlačují se plevele. Jinak řečeno, pokud se na jaře neposeče, nevyroste na městských trávnících luční kvítí, jak se někteří mylně domnívají, ale obyčejný plevel, který naopak trávu udusí a trávníky postupně zničí. Samozřejmě neméně důležitá je výška sečení, nelze sekat na 4 cm, musí se sekat výš, což vypadá, jako zbytečná práce („vždyť nic neposekají, jen si tam tak jezdí…!“), ale na kvalitě trávníků se to projeví. Je pravda, že se někdy (hlavně za sucha) od nožů pořádně zapráší, ale to je způsobeno tím, že trávníky ve městě nejsou ideálně rovné, ale díky různým výkopům, překopům a stavebním pracím v minulosti jsou na nich propadliny, vyvýšeniny, kopečky a jiné nerovnosti, na které, když sekačka najede, vezme někdy celý drn. Každý, kdo nemá doma ideálně rovnou zahradu, to určitě dobře zná.

Druhá seč (květnová) bývá nejdelší. Zatímco se dokončuje první jarní seč na jednom konci města, na druhém konci už tráva přerůstá a její sekání je mnohem náročnější. Během této seče se seká tráva nízko tak, aby plevele neměly šanci.

Vzápětí následuje červnová třetí seč. Musí navázat bezprostředně po druhé seči, která se často protáhne až do června a tam, kde druhá seč začala, již tráva obvykle stihne přerůst. Třetí seč bývá už normálně náročná, dosekávají se hlavně problémové lokality, kde tráva roste rychleji než jinde.

Sekání v létě. Čtvrtá seč. V poslední době díky suchu hodně diskutované téma. V létě se v Klášterci pravidelně sekat přestává. Konkrétně v loňském roce bylo na konci července pozastaveno plošné sekání trávníků a na začátku srpna se pak zastavilo i lokální dosekávání plevele křovinořezy tak, aby nedocházelo k vysychání trávníků. Sekání pokračovalo pak až v září po prvních srážkách. Stejně budeme postupovat v případě sucha i letos. V letním období se trávník seká opět výše. Je pak méně stresován horkem a suchem. Některé trávníky se sečou mulčovacím způsobem (tráva je sečena krátká a zůstává na trávníku, rozprostřena na ploše); toto je možno dělat několikrát ročně. Mulčování zajišťuje přirozené hnojivo a současně jakýsi „kryt“. Nelze to ovšem dělat všude, například na psích loučkách by nám majitelé psů asi nepoděkovali, obzvláště pokud by venčili na zamulčované louce po dešti.

Poslední dvě seče probíhají během září až listopadu a dochází při nich hlavně ke sběru listí, sekání je v daných měsících jen bonusem a opět je větší pozornost věnována stejně jako v červnu lokalitám, kde je růst trávy nejintenzivnější.

Jak vidno, největší podíl travnatých ploch v Klášterci je sekán jen 6 krát ročně. Pro milovníky anglických trávníků je to počet zcela nedostatečný (ti sekají 20 krát za sezónu), mimochodem obvykle se doporučuje městské trávníky sekat 8 – 10 krát ročně, nejvíce vytěžované trávníky (tzv. I. intenzita) se obvykle sekají dokonce 12 krát ročně. Louky a některé větší celky za domy se řadí do tzv. III. intenzity a sekají se max. 3 krát až 4 krát ročně, což je asi minimum, při kterém lze ještě zajistit jakýsi uživatelský komfort uživatelů trávníků za rozumné náklady.

S těmi cenami je to totiž také složitější. Není to tak, že když se seká málo, ušetří se peníze a můžeme si dovolit něco koupit. Překvapivě totiž posekat trávník 6 krát za rok stojí stejně jako posekat ho jen 4 krát ročně. Se snižujícím se počtem sečí totiž rapidně stoupá i cena za posekání 1 m2 trávníku. Pro příklad: ve II. intenzitě (6 sečí za rok) stojí sekání 1 m2 trávníku 1 Kč, louky (4 seče za rok) se běžně sekají za cenu 1,5 Kč za 1 m2. Posekat jeden metr čtvereční trávníku ve druhé intenzitě stojí ročně 6 korun (6 sečí x 1 Kč), tj. stejně jako u luk (4 seče x 1,5 Kč). Pokud se rozhodneme sekat jen 2 x ročně, ceny se zvyšují až k 7 – 10 korunám za 1 m2… Důvodem je samozřejmě náročnost sekání, nutnost použití výkonnější techniky, množství biomasy zvyšuje náklady na převoz k likvidaci atd.

Nesekat vůbec není zcela reálné. Když pomineme estetické hledisko, pořád nám zbývá nutnost sekat kvůli zamezení šíření plevelů, trávníky mají i svou rekreační funkci, o alergicích, psech a malých dětech jsme se již zmínili.

A co květné louky? Kdo to někdy zkusil, ví, že založit trávník je náročné. Mnohem náročnější (a dražší) je založit květnou louku. A nejde jen o finanční náklady, aby kvítí vyrostlo, potřebuje vláhu, mnohem víc vláhy než trávník, kterému stačí ranní rosa k tomu, aby přežil. Takže alespoň zpočátku se květná louka jako boj se suchem může paradoxně obrátit proti svému účelu. Vhodné je květné louky zakládat tam, kde jsou jejich přirozené biotopy, kde rychle nevysychají; třeba v zámeckém parku již pátým rokem louky prosperují celkem bezproblémově. Ale chystáme i jiné lokality, nutné je však opravdu zvážit jejich vhodnost. Květným loukám totiž neprospívají neustálé výkopy, kterým se ve městě díky všudypřítomným inženýrským sítím a jejich opravám prostě nevyhneme. Obnovit trávník po výkopech je celkem snadné, květiny na překopaném terénu jen tak už nevyrostou. O neukázněných občanech, kteří kvůli pohodlí ušlapou květiny, aby si zkrátili cestu, nebo otrhají vše, co se jim líbí, raději ani nemluvě. A i louky se musí posekat. A o tom, že je to finančně náročnější, jsme psali výše.

Tam, kde neroste ani tráva, proto raději volíme suché skalnaté či kamenité záhony s odolnými rostlinami a trávami. Jedná se v našich krajích o nezvyklý, ale v budoucnu pravděpodobně stále častější způsob výsadeb.

Uspokojit všechny nejde, město se snaží reagovat na měnící se přírodní podmínky, na změny počasí, na nové poznatky. Ne vždy se všechno povede včas nebo je naopak někdy přílišná aktivita ke škodě věci. Není to lehké, přivítáme samozřejmě každý smysluplný podnětkonstruktivní kritiku. Za udržovaným městem stojí práce spousta lidí, dnes převážně z Klášterecké kyselky, kterým patří velký dík. I přes chybičky, kterým se občas nikdo z nás nevyhne, totiž svoji práci dělají dobře.

Libor Kocáb