Menu
město Klášterec nad Ohří
Klášterec nad Ohří

OSUDOVÉ OSMIČKY 2018


Série čtyř výstav k osudových roků 1918, 1938, 1948, 1968

 

Portréty a podpisy československých legionářů

Výstava Františka Frolíka má za cíl zmapovat téma československých legií. Seznámí návštěvníky s osobnostmi, které rozhodující měrou ovlivnily vznik, samotnou existenci legií a rovněž představí některé osobnosti literatury a výtvarného umění, které se legionářskou tématikou ve své tvorbě zabývaly. Medailonky jednotlivých osobností jsou doplněny ukázkami jejich podpisu či rukopisu ze sbírky autora Františka Frolíka, fotografiemi a množstvím dalších příloh.

Nosným tématem výstavy je připomenutí 100. výročí bitvy u Zborova, která výrazně ovlivnila další vývoj československého zahraničního odboje a jeho mezinárodního uznání. Cílem je připomenout veřejnosti události, které přispěly k vytvoření samostatného státu Čechů a Slováků. Představíme vám také několik osobností z politického života, které se zasloužily o vznik československých legií. Svými aktivitami, vlivem a především diplomatickými schopnostmi při jednání s představiteli světových mocností se zasloužily o uznání potřeby vzniku samostatných československých vojenských jednotek, které se pak významně zapojily do bojů První světové války.

Výstava je kombinovaná s výstavou materiálů a fotografií získaných na základě výzvy uveřejněné v Kláštereckých novinách od občanů města Klášterce nad Ohří. 

 

Osudové osmičky

Výstava Osudové osmičky vzniká nejenom ve spolupráci s Gymnáziem a střední odbornou školou v Klášterci nad Ohří. Představí návštěvníkům všechny tzv. Osudové osmičky, jejichž výročí si letos připomeneme, a to rok 1938, 1948 a 1968. Bude jí patřit září – měsíc, kdy byla v roce 1938 podepsána Mnichovská dohoda – dokument, ve kterém se Německo Itálie, Francie a Velká Británie dohodly na postoupení pohraničních území Československa Německu.

Dále si připomeneme rok 1948 a s ním státní převrat, který komunistická historiografie nazývala Vítězným únorem. Cílem byla likvidace parlamentního demokratického systému, snaha začlenit Československo do sovětského mocenského bloku a nastolení komunistické diktatury, která u nás trvala dlouhých 41 let.

Čeká nás také rok 1968. Rok Pražského jara, který končil jeho násilným potlačením srpnovou okupací Československa vojsky Varšavské smlouvy, a začalo období tzv. normalizace.

 

Prezident Tomáš G. Masaryk

Výstava s názvem Prezident T. G. Masaryk, zapůjčená z muzea TGM v Rakovníku, prezentuje méně známá fakta a zajímavosti týkající se osobnosti prvního československého prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka.

Seznámíte se se zajímavostmi ze života TGM. Zachycuje například Masarykova oblíbená jídla, denní program prezidenta, Masarykův vztah ke knihám, k archeologii, Masarykovy cesty, Masarykovy automobily či koně. Výstavu doplní dobové filmové dokumenty zachycující prezidenta T. G. Masaryka v Lánech.

 

Václav Havel, politika a svědomí

Sérii výstav uzavírá výstava s názvem Václav Havel – Politika svědomí. Připravil ji Ústav pro studium totalitních režimů ve spolupráci s Českými centry a Knihovnou Václava Havla.

Na 26 panelech objevíte slavné i méně známé myšlenky z Havlových textů či veřejných projevů. Citáty doprovázejí fotografie: čistě havlovské i aktualizační, které mají podtrhnout naléhavost výzev. Mnohé z nich promlouvají v současné době s překvapivou silou.

„Výstava se poskládala víceméně sama. Se znalostí Havlových textů člověka brzo napadne, kam a pro co sáhnout. Při přípravě byla zároveň důležitá i jistá dávka odvahy. Havla často považujeme za neškodnou součást minulosti. Jenže mnohé z toho, co napsal či řekl, dráždí do dneška, může to dokonce pro leckoho představovat politicky výbušný materiál,“  říká o výstavě autor koncepce Jan Hron. Výstava byla již uvedena na mnoha místech po celé ČR a v Českých centrech po celém světě – New York, Štrasburk, Mnichov, Curych, Islámábád, Soul a další.

Datum vložení: 5. 11. 2018 11:42
Datum poslední aktualizace: 8. 7. 2021 22:14
Autor: Mgr. Lenka Fricová