Dokončení přestavby kulturního domu

V letošním roce dojde k závěrečné fázi rekonstrukce kulturního domu, respektive přestavby v multifunkční kulturní centrum. Budou se dokončovat práce na exteriéru této pasivní budovy a kompletně se vybaví interiéry. Do prostor se zároveň přestěhuje městská knihovna ze společenského domu Panorama. Město k této největší investici přistoupilo kvůli nevyhovujícím energetickým nákladům při provozu obou budov. Hotovo by měo být v prosinci 2021 a slavností otevření proběhne v lednu 2022. 

Na tuto zakázku má město schválenou dotaci z Operačního programu životního prostředí Ministerstva životního prostředí ČR ve výši 45 milionů Kč, zbytek nákladů z ušetřených prostředků města.

Co vše umí pasivní dům? Zaostřeno na nové kulturní centrum, jeho technické vymoženosti a výhody

Slavnostní otevření nového kulturního centra se uskutečnilo v sobotu 8. ledna, pozvání na něj přijal architekt stavby Dalibor Borák a požehnal mu litoměřický biskup Jan Baxant. Den poté zde oslavila své 65. výročí místní základní umělecká škola a v pondělí 10. ledna zahájila provoz městská knihovna. Návštěvníci mohou využít komentovaných prohlídek všech vnitřních prostor.

Myšlenka rekonstrukce dosluhujícího kulturního domu z 50. let minulého století se zrodila již v roce 2014 a v dalších letech se postupně rozvinula do dnešní podoby. Studii město zadalo ateliéru Borák architekti. Dalibor Borák společně se svou ženou Helenou modernizaci a dostavbu kulturního domu pojal v moderním stylu a ve standardu pasivního domu, což u tak veliké veřejné budovy není zcela běžné.

Původní stavba se v podstatě obestavěla a vznikly nové prostory pro knihovnu, rozšíření velkého sálu, zvýšení patra, balkon, čtyři gastro provozy včetně celodenní kavárny, zázemí pro ochotníky a místní spolky včetně zkušebny, tiskového centra a počítá se i s knihkupectvím. Nově upravené je i okolí, příjezdová komunikace či parkovací místa. Z původního kulturního domu se zachovala umělecká díla, plastiky, mozaiky, lustry či hlavní schodiště, budova tak nepřišla o genius loci neboli duch místa, odkaz a poctu minulým generacím, jež s lokalitou souvisí, nebo se zasadily o její výstavbu. V knihovně našla své důstojné místo i bronzová socha chlapce s flétnou od neznámého autora, kterou městu věnoval již v roce 2008 Václav Šimonovský, doposud se nacházela v atriu lázeňského domu Evženie.

Pasivní dům využívá teplo z návštěvníků, v zimních měsících ho navíc čerpá ze slunečních paprsků, jež do interiéru pronikají velkými okny. Ty naopak v letních měsících zastiňují venkovní žaluzie. Větrání objektu zajišťuje výkonná inteligentní klimatizace dle aktuální kvality vzduchu v jednotlivých místnostech. Ke snížení energetických nákladů přispívá i vlastní fotovoltaická elektrárna nebo využití dešťové vody mj. k zalévání zeleně.

Veškerá elektroinstalace objektu pochází z nehořlavých kabelů, objekt je vybaven vlastní datovou sítí či kamerovým systémem včetně zabezpečovacího zařízení. Vstupní dveře do objektu jsou vybavené inteligentními elektronickými zámky s individuálně nastavitelnými způsoby zamykání. Střešní vpusti mají své vlastní vyhřívání, aby nedošlo k jejich zamrznutí.

Kulturní centrum také disponuje moderní audiovizuální technikou. Na hlavním sále je aparatura, která uspokojí i milovníky rockových koncertů. V obou přísálích a kavárně mohou návštěvníci sledovat dění na pódiu na velkých monitorech a dataprojektoru. Další rozměr přináší nová technologie, která umožňuje přenést zvuk hůře slyšícím přímo do jejich naslouchátek. Prostor hlavního sálu a atria disponuje RGB svítidly, jež umí doladit atmosféru kulturní akce v libovolném tónu, např. myslivecký bál zeleně, hasičský bál červeně. O odpovídající propagaci kulturního dění ve městě se pak stará velkoplošný LCD monitor umístěný mezi dveřmi hlavního vstupu a gobo projektor, jenž umí promítat statické geometrické obrazce na čelní fasádu. Ve večerních hodinách se fasáda nad hlavním vstupem promění v úžasnou a nepřehlédnutelnou hru světel a stínů.

Rekonstrukce kulturního centra se realizovala metodou „design and build“ (jeden dodavatel vyhotovil projekt i realizoval stavbu), což v době výrazného nárůstu cen stavebních materiálů i prací pro město jako zadavatele znamenalo nemalé úspory.

Celkové náklady na stavbu včetně projektové dokumentace činí 188.171.253 Kč vč. DPH. Městu se podařilo získat na stavbu dotaci od Ministerstva životního prostředí prostřednictvím Operačního programu životního prostředí 2014-2020 ve výši 45.023.035 Kč.

Ing. arch. Dalibor Borák během slavnostního otevření mj. uvedl:

„Jsme svědky naprosto výjimečné situace. Protože když zastupitelstvo města, tedy spravovatel veřejných financí, projeví touhu postavit budovu podle principu udržitelnosti a nízké energetické náročnosti, je to něco naprosto výjimečného. Nyní už chápeme, proč se k tomuto typu stavby přistoupilo, ale ta myšlenka se u vás objevila už úplně na začátku a za to musím moc poděkovat a vyjádřit obdiv.

Odvedli jste všichni super profesionální práci, která je v našich podmínkách zcela neobvyklá. My jsme na to trochu zvyklí z Rakouska, se kterým sousedíme a kde také projektujeme, ale vy jste je překonali, jste skvělí. Tohle bychom si měli uvědomit.

A teď něco k samotnému kulturnímu domu. Dům sám o sobě byl představitelem pozdní sorely (zkratka pro socialistický realismus, pozn. red.), stylu nebo způsobu stavění, který je opovrhovaný. Neprávem. Byly to velice kvalitně vybavené a navržené domy s krásnou estetikou, najdete je v Bruselu, Duisburgu, Kolíně nad Rýnem, nejenom v socialistickém realismu. Ten dům měl svého ducha. Snažili jsme se ho pokud možno zachovat. Obestavět ho novou obálkou, která způsobí ekonomickou a energetickou efektivitu. Snažili jsme se použít co nejvíce původních prvků, zachovat plastiky, umístění základních schodišť i hlavního průčelí. Hlavním prvkem udržitelnosti, o který nám šlo a málokdo si ho uvědomuje, je právě přistoupení k tomuto řešení. Nemuselo se za vynaložení velkých finančních a energetických nákladů bourat, odvážet materiál, znova vyrábět, přivézt a postavit. To je udržitelnost v tomto domě zakopaná.

Všechno další se pak už odvíjelo podle zásad projektování pasivních domů, takže je dům velice dobře izolovaný, má relativně málo oken, která jsou orientovaná tak, aby slunce pasivně ohřívalo interiér, a přitom odstíněná, aby se z toho v létě nestala trouba. A na to, jaký je to dům, mu stačí poměrně málo technologie, protože díky izolaci a kompaktnosti potřebuje relativně velmi málo energie na provoz.“

FOTOGALERIE NOVÉHO KULTURNÍHO CENTRA ZDE