15. století

Na začátku 15. století však u osady nastal značný rozvoj a jeho význam tak začal stoupat. Tento rozvoj nezastavily ani husitské války, které se krajem přehnaly ve 20. letech 15. století. Proč se Klášterce válka nijak nedotkla, nám není zcela jasné. Důvodem, proč se husitská vojska Klášterci vyhnula, je zřejmě fakt, že zde již neexistoval klášter.

Roku 1431 bylo perštejnské panství rozděleno mezi Aleše a Viléma ze Šumburka. Klášterec při tomto dělení připadl spolu s dalšími vesnicemi Vilémovi, který si později na Klášterním (Kláštereckém) vrchu postavil hrad Nový Šumburk (zcela dokončen byl roku 1435). Odtud pak Vilém spravoval své nově vzniklé panství. Růst Klášterce nadále pokračoval a v polovině 15. století je již uváděn jako městečko. V této době se zde každou středu konaly týdenní trhy, na kterých své zboží nabízeli pouze místní řemeslníci a obchodníci. Hlavními zemědělskými plodinami, které se pěstovaly na zdejších polích, byly obilniny, len, čočka, boby, konopí apod., na panských poplužních dvorech se chovaly ovce, dobytek a koně. Každý sedlák musel odvádět dávky a byl také vázán robotní povinností, v této době však byly tyto povinnosti ukládány v rozumné míře, a poddané proto nijak výrazně nezatěžovaly.

V červnu roku 1449 prodal Vilém ze Šumburka většinu svého panství Vilémovi z Ilburka. Kupní cena rozlehlého panství činila 1850 kop pražských grošů. Vilém z Ilburka se však dosti zadlužil, a musel proto panství již v roce 1453 postoupit bratrům Apelovi, Bussovi a Bernhardovi z Fictumu, Andreasi z Caffungku a Nikolasi Pflugkovi. Fictumové se pak se svými dvěma spoluvěřiteli vyrovnali a stali se tak výhradními vlastníky panství Nový Šumburk - Klášterec.

Rod Fictumů pocházel ze Saska. Apel z Fictumu patřil k předním rádcům knížete Viléma Saského. Roku 1451 však spolu se svými bratry upadl v nemilost, a proto s nimi uprchl do Čech. Rod získal brzy značný majetek a vážnost a mezi českou domácí šlechtou rychle zdomácněl. Fictumové vlastnili panství Nový Šumburk – Klášterec až do roku 1620. V druhé polovině 15. století si klášterečtí vařili vlastní pivo, vyráběli slad a provozovali další živnosti, kterými porušovali tržní míli královského města Kadaně. Tržní míle spočívala v zákazu provozování řemesel, vaření a čepování piva, konání trhů apod. v určité vzdálenosti od královského města, aby se tak nepoškozovaly jeho hospodářské zájmy. Klášterec tento zákaz, pravděpodobně s tichým souhlasem pána, porušoval, za což byla celá obec roku 1493 dokonce žalována u zemského soudu kadaňským purkrabím. Tato žaloba však nakonec vyšla naprázdno a Klášterec se tak dál těšil z "předčasně" nabytých práv. Oficiálně první privilegia dostalo městečko až roku 1502 od Felixe z Fictumu.