Menu
město Klášterec nad Ohří
Klášterec nad Ohří

Ciboušov

Příběh znovuobjevení středověkého naleziště drahých kamenů nedaleko Ciboušova u Klášterce nad Ohří začal na počátku 80. let 20. století. Na poli u Ciboušova našel Ing. František Foltýn velký křemen tmavě červené barvy – jaspis s žilkami ametystu. Brusič kamenů Petr Machek kámen rozřízl a vyleštil. Oslovil několik vědeckých kapacit. Se zájmem se setkal u předního českého mineraloga prof. Ing. Jaroslava Bauera, CSc., a také u geologa RNDr. Františka Skřivánka, který v té době byl zaměstnán ve Státním ústavu památkové péče a ochrany přírody a pracoval na rekonstrukci karlštejnských kaplí. Většina porovnávaných znaků se shodovala, a tak bylo po více než 600 letech prokázáno, že obklady z drahých kamenů v kaplích z doby císaře Karla IV. pocházejí z naleziště Ciboušov v Krušných horách.

Byl také proveden rozsáhlý archeologický průzkum Archeologického ústavu ČSAV pod vedením PhDr. Jaroslava Kudrnáče, CSc. Sondy prokázaly středověkou těžbu, datovanou zlomky keramiky z 14. a 15. století. Mladší období těžby z konce 15. století bylo vysvětlováno potřebou opravit obklady stěn ve Svatováclavské kapli, poškozených při opakovaném plenění v letech 1420 a 1421. Vytěžené polodrahokamy byly rozřezány na destičky o síle zhruba jednoho centimetru. Destičky byly pak zapuštěny do sádry a plocha mezi nimi pozlacena. Celkově bylo použito kolem 5000 destiček.

Kaple svatého Kříže sloužila jako pokladnice korunovačních klenotů, posvátných symbolů středověké Římské říše. Do obrazů Mistra Theodorika pak nechával zasadit svaté ostatky světců, kteří byli na obrazech namalováni. „Není na světě kaple tak nádherně vystrojené, a je tomu dobře, neboť zde císař ukrývá korunovační klenoty a poklady celého Království,” popisuje kapli kronikář Beneš Krabice z Weitmile. Výzdoba kaple byla inspirována představou o nebeském Jeruzalémě. „Hradby jsou postaveny z jaspisu a město je z ryzího zlata, zářícího jako křišťál. Základy hradeb tohoto města jsou samý drahokam, první základní kámen je jaspis, druhý safír, třetí chalcedon, čtvrtý smaragd, pátý sardonyx, šestý karneol, sedmý chrysolit, osmý beryl, devátý topas, desátý chrysopras, jedenáctý hyacint a dvanáctý ametyst. A dvanáct bran je z dvanácti perel, každá z jediné perly. A náměstí tohoto města je z ryzího zlata jako z průzračného křišťálu“ (Janovo zjevení představa o nebeském Jeruzalémě).

Od roku 1419 zde byly umístěny i korunovační klenoty českého království a na Karlštejně nakonec vydržely až do Třicetileté války, kdy je Habsburkové nechali na více než 150 let převézt do Vídně.

Důvodem pro vyhlášení národní přírodní památky (1983) bylo mineralogické naleziště ametystů a jaspisů v okolí zavalené středověké šachtice.

Ciboušov Karlštejn

VOLNÝ ČAS

Vyhledávání

rozšířené vyhledávání

Aktuality

Aktuality ke stažení

Návštěvnost stránek

Návštěvnost:

ONLINE: 9
DNES: 554
TÝDEN: 1544
CELKEM: 1895606

Novinky e-mailem

Novinky e-mailem