Historie

Historie využívání minerální vody v Klášterci nad Ohří sahá až do roku 1883, kdy 18. května zemědělec Josef Ficker zjistil, že voda v jeho nové studni má najednou kyselou, ale velmi příjemnou chuť. Provedená analýza potvrdila, že jde o kvalitní minerálku.

Brzo si získala oblibu a za mírný poplatek ji využívali místní lidé z města i lidé z blízkého okolí, město Kadaň si dokonce nechalo denně vozit tuto minerálku jedním ručním vozíkem. Roku 1896 se stal majitelem pramene František Fieber, cukrovarník z Ústí nad Labem. Ten dosud bezejmenný pramen pojmenoval po své manželce Eugenii a investoval značné částky do odborného podchycení pramene a upravil jeho jímání a čerpání. Nechal postavit potřebné budovy, postavil pavilon přímo nad pramenem a v těsném sousedství založil park a rozlohou 2,5 ha. Tak byl položen základ lázeňství v našem městě. Po chemické analýze byla Evženie 9. dubna 1898 prohlášena léčivým pramenem. 

Druhý minerální pramen byl objeven roku 1897 nedaleko, rovněž při kopání studny na pozemku, který napůl patřil městu a místnímu spolku ostrostřelců. Dostal název Městský pramen. Ten měl až do konce ledna 1901 k dispozici nájemce restaurace "Střelnice".

Od 1.března roku 1901 měl Městský pramen v nájmu klášterecký truhlář a rada obchodní komory Josef Weber. Mezitím však upadl do konkurzu Fieberův podnik. Na základě soudního prodeje jej získalo město společně se spolkem ostrostřelců. Josef Weber si 1. února 1902 na 15 let do nájmu také Evženii. Vodu obou pramenů uváděl na trh pod společným názvem "Klášterecká kyselka". Obchodní znalostí a šikovnou reklamou se mu podařilo podnik oživit a dosáhnout značné popularity i v zahraničí. Ročně se kláštereckém provoze plnilo na 1,5 milionu litrových lahví. Roku 1929 se v celé republice rušily ostrostřelecké spolky a majetek místního spolku přešel na město, to se tak stalo jediným vlastníkem podniku Kyselka. To je pronajímalo od roku 1930 firmě Hinke a Glaser která jej dál rozšířila a za války dokonce zásobovala minerálkou Rommelovu armádu v Africe.

Kyselka byla v provozu až do roku 1950, kdy přestalo pracovat jímací zařízení a celý areál začal chátrat. Městský pramen byl dokonce zabetonován. S obnovou pramene Evženie se začalo až na jaře 1964 a 1. května toho roku byl pramen znovu zpřístupněn veřejnosti.

Tehdejší Městský národní výbor měl další plány na obnovu areálu Kyselky. V letech 1965 - 67 byly dokonce ve spolupráci se státními lázněmi Karlovy Vary a Geologickým průzkumem, prováděny přípravné práce na obnovu pramenů. Při nich se však zjistilo, že Městský pramen je již neobnovitelný a k realizaci celkové obnovy Kyselky již nedošlo, byl zpřístupněn jen pramen Eugenie. K další obnově a rozvoji lázeňské zóny bylo přistoupeno až po roce 1990 kdy byl objeven další pramen který byl pojmenován jako Klášterecký pramen. Městský pramen se díky modernějším technologiím podařilo obnovit a nyní jsou v lázeňském areálu stáčeny všechny tři.

• Fotogalerie